Navigace
Obsah
Dlouhý Újezd
Obec Dlouhý Újezd leží asi 3 km jižně od Tachova a nachází se na rozhraní masivu Českého lesa a Chodské pahorkatiny. Jako samosprávní celek vznikla až v roce 1991, kdy se odloučila od města Tachova. V současné době zde žije něco přes tři sta obyvatel.
Tato obec je poprvé zmiňována roku 1361 jako "Langendorfflein", tedy Dlouhá ves; dnešní název vznikl až v době po první světové válce. Ve středověku zde stávala tvrz, která byla později pravděpodobně upravena na zámeček. V 17. a 18. století vlastnili toto panství Habsburkové, po nich Perglarové a nakonec Losyové, kteří jej připojili k tachovskému panství. Zámek byl poté rozprodán mezi židovské obyvatelstvo, které se v Dlouhém Újezdě usadilo již počátkem 17. století a roku 1780 dosáhla jeho obec takového počtu, že v lesích západně od vsi byl založen židovský hřbitov, kde můžeme nalézt nejstarší náhrobek z roku 1738. Dvůr i s rozprodaným zámkem pak roku 1888 vyhořel a byl zcela zlikvidován. O dva roky později zanikla také zdejší obec, na jejíž existenci podnes upomíná pouze romantický lesní hřbitůvek. Do r.1945 byl Dlouhý Újezd v majetku knížecího rodu Windischgrätzů. Po skončení druhé světové války došlo k vysídlení většiny německého obyvatelstva a do obce přišli dosídlenci. Místo zámku pod novějšími stavbami zcela zaniklo a není patrné. Při silnici směrem k Tachovu můžeme vidět malou kapli a kamenickou práci lidového kameníka G.Böhma ze Studánky.
V okolí Dlouhého Újezda jsou vrchy Rozsocha (758 m n.m.) a Ptáčník (691 m n.m.). Území západně od obce je souvisle pokryto lesním porostem a je součástí přírodního parku Český les. Jižně od vsi při silnici na Žebráky je malebná skupina Mechových rybníků se zajímavými mokřady, která tvoří pěkný a na květenu bohatý úsek krajiny.